Ochranné pásmo trafostanice a vedení VN: kolik metrů a co to znamená pro stavbu

28. 10. 2026 · 4 min čtení

Ochranné pásmo vzniká ze zákona a v katastru ho nenajdete. Kolik metrů platí u vedení 22 kV, kabelu v zemi, kioskové a stožárové trafostanice nebo bateriového úložiště – a co v pásmu nesmí být.

Co je ochranné pásmo

Ochranné pásmo je prostor kolem elektrického vedení nebo stanice, který má chránit zařízení před poškozením a lidi před úrazem. Vzniká ze zákona (energetický zákon č. 458/2000 Sb., § 46) dnem, kdy stavba zařízení získá povolení – není třeba ho nikam zapisovat ani o něm rozhodovat. Pro stavebníka to znamená, že na pozemku může ležet pásmo, o kterém katastr nemluví, a přesto v něm nesmí bez souhlasu stavět. Právě proto je kontrola ochranných pásem jedním z prvních kroků prověrky lokality.

Kolik metrů: vedení

Šířka pásma se měří vodorovně od krajního vodiče nebo kabelu na každou stranu.

Zařízení	Ochranné pásmo
Nadzemní vedení 1 až 35 kV s holými vodiči (typické vedení 22 kV)	7 m
Nadzemní vedení 1 až 35 kV s izolovanými vodiči	2 m
Závěsné kabelové vedení 1 až 35 kV	1 m
Nadzemní vedení nad 35 do 110 kV – holé vodiče / izolované	12 m / 5 m
Nadzemní vedení nad 110 do 220 kV	15 m
Nadzemní vedení nad 220 do 400 kV	20 m
Podzemní kabelové vedení do 110 kV (včetně NN)	1 m
Podzemní kabelové vedení nad 110 kV	3 m

U vedení nízkého napětí nad zemí ochranné pásmo zákon nestanoví; u kabelů v zemi platí 1 m bez ohledu na napětí. Vedení postavená před rokem 1995 mohou mít pásma podle dřívějších předpisů širší – u starších vedení 22 kV až 10 m.

Kolik metrů: trafostanice, výrobny a úložiště

Zařízení	Ochranné pásmo
Venkovní elektrická stanice a stanice nad 52 kV v budově	20 m od oplocení, případně od vnějšího líce zdiva
Stožárová a věžová trafostanice (VN/NN)	7 m od vnější hrany půdorysu stanice
Kiosková (kompaktní) a zděná trafostanice (VN/NN)	2 m od vnějšího pláště stanice
Vestavěná trafostanice v budově	1 m vně obestavění
Výrobna nebo bateriové úložiště připojené na VN (1 až 52 kV), kromě fotovoltaiky	7 m od oplocení nebo obvodového zdiva
Výrobna nebo úložiště připojené na VVN nebo k přenosové soustavě, kromě fotovoltaiky	20 m
Fotovoltaická výrobna; výrobna nad 50 kW připojená na NN	1 m
Výrobna nebo úložiště do 50 kW na NN	bez ochranného pásma

Pro návrh to znamená dvě věci. Kiosková trafostanice potřebuje kolem sebe jen 2 m, takže se vejde i do stísněného areálu; stožárová potřebuje 7 m. A bateriové úložiště připojené na VN má vlastní pásmo 7 m od oplocení – s tím je třeba počítat při umístění k hranici pozemku a k sousedním stavbám, vedle odstupů podle požárně bezpečnostního řešení.

Co v ochranném pásmu nesmí být

Bez písemného souhlasu vlastníka zařízení (zpravidla distributora) není v pásmu dovoleno zřizovat stavby ani umisťovat konstrukce, skladovat hořlavé a výbušné látky ani provádět zemní práce. Nesmí se tam dělat nic, co ohrožuje spolehlivost a bezpečnost provozu nebo ztěžuje přístup k zařízení. Pod nadzemním vedením nesmí růst porosty vyšší než 3 m, nad kabelem v zemi se nesmí vysazovat trvalé porosty ani přejíždět mechanizmy těžší než 6 tun.

Souhlas lze získat: distributor ho vydává písemně a může stanovit podmínky – třeba způsob křížení, ochranu kabelu chráničkou nebo dohled při výkopech. Pro fotovoltaiku na pozemku pod vedením 22 kV, pro oplocení úložiště v blízkosti kabelu nebo pro přípojku vedenou v pásmu jiné sítě je souhlas běžnou součástí dokladové části dokumentace.

Když zařízení překáží: přeložka

Pokud vedení nebo stanice stojí tam, kde má být stavba, lze požádat o přeložku (§ 47 energetického zákona). Přeložku zajišťuje provozovatel soustavy, ale náklady hradí ten, kdo její potřebu vyvolal – tedy stavebník. Přeložka znamená novou trasu, souhlasy vlastníků dotčených pozemků, věcná břemena a často i povolení; v časovém plánu stavby je to samostatná položka. Víc o kabelových trasách a souhlasech na stránce liniové stavby.

Jak ochranná pásma zjistíme

vyjádření o existenci sítí od distributora a dalších správců – polohy vedení a kabelů včetně těch, které nejsou vidět,
zaměření stávajícího stavu a kontrola v terénu – typ vodičů (holé, izolované) rozhoduje o šířce pásma,
zákres pásem do koordinační situace a kontrola odstupů technologie, oplocení a přípojek,
souhlasy nebo přeložky zapracované do dokladové části dokumentace pro povolení.

Pásma ostatních sítí – plynovodů, vodovodů, sdělovacích kabelů – mají vlastní předpisy a řeší se stejným postupem. U vysokotlakého plynovodu jde navíc o bezpečnostní pásmo v desítkách metrů, které stavbu úložiště může vyloučit úplně.

Časté otázky

Můžu pod vedením 22 kV postavit fotovoltaiku?

Jen se souhlasem distributora a za jeho podmínek. V praxi se panely umisťují mimo pásmo, nebo distributor souhlasí s částí pásma při dodržení vzdáleností od vodičů; posuzuje se také přístup k vedení pro údržbu.

Jak daleko od hranice pozemku musí stát kiosková trafostanice?

Ochranné pásmo je 2 m od pláště; samo nebrání umístění u hranice, pokud pásmo nezasahuje do cizí stavby nebo si se sousedem nedohodnete souhlas. Rozhodují spíš požadavky distributora na přístup k stanici z veřejného prostoru a požární odstupy.

Platí ochranné pásmo i pro přípojku NN k domu?

U kabelu v zemi ano – 1 m na každou stranu; nad ním se nesmí stavět ani sázet stromy bez souhlasu. U nadzemní přípojky NN zákon pásmo nestanoví, platí ale bezpečné vzdálenosti podle norem.

Kdo zaplatí přeložku vedení, které vede přes náš pozemek?

Ten, kdo přeložku potřebuje – tedy stavebník. Výjimkou jsou případy, kdy je přeložka nutná kvůli technickému stavu zařízení distributora.

Řešíte podobnou stavbu?

Napište nám místo a záměr. Ozveme se do 48 hodin.

Poptat projekt